Bloguji pod svým jménem

 

Už je tomu přes rok, co bloguji sám na sebe. Nejsem už žádný pan Neznámý, který se schovává za pseudonymem – chcete-li přezdívkou. Po čtyřech rocích na službě blogspot.cz jsem se rozhodl posunout dál. Dospět. Neskrývat se za nějaké své alter-ego.

Proč lidé používají krycí jména?

Strach ze ztráty soukromí? Nečekaná popularita vedoucí k následujícímu stalkingu? Obavy z odhalení a toho, co na to řekne naše okolí? Neschopnost přijmout kritiku v reálném světě? Ztráta zodpovědnosti? Šikana, popřípadě dnes oblíbení “haters”, kteří kralují internetu.

No, těch důvodů nejspíš bude celá řádka (Jaký je třeba ten váš?). Dnes si může každý založit blog několika málo kliknutími. Ale co potom? Kdo budeme? Kdo jsme? Má smysl být sám sebou? Jak se vlastně budeme prezentovat a čím se odlišíme od těch dalších Martinů? No přeci krycím jménem, přezdívkou, něčím tak geniálním, že budeme jedineční a identifikovatelní.

Proč píšu sám na sebe?

Všechno to začalo zde. Na MéMísto. Blogu, do něhož investuji. I když se to teď nezdá, tak platím za doménu a hosting. To ostatní příjde časem. Jsem identifikovatelný. Služba je vedena na mé jméno a příjmení. Má ještě smysl hrát si na pana Neznámého?

Nemá! A proč? Protože nejsem žádný Martin Novák, Martin Svoboda či jiný Martin s tuctovým českým příjmením. Jsem to já. Ani strejda Google nenajde jiného Martina Šlata. Po mě už tam je jen Martin Salát… No, takhle směšně bych se opravdu nechtěl jmenovat. (smích)

Budu-li upřímný, mám pocit, že bloguji jen pro pár lidiček. Neočekávám žádný velký “fame”. V tomhle rybníku jsem malá rybička, která spíš pluje proti proudu. Nechce být specifickou rybičkou cestovatelkou, rybkou knihomolkou, rybou novinářkou či něčím, co by jí zařadilo do vybrané škatulky.

A co se vlastně změnilo?

Možná vás to překvapí, ale nezměnilo se vůbec nic. Nikdo mě nehejtuje. Na ulicích mě nikdo nepoznává. Ve škole to nikoho nezajímalo. V práci to nikdo neví a nikde se o tom nemluví.

Blog vnímám jako své osobní self-prom, kde prezentuji jakýsi svůj momentální názor. Směr, kterým se ubírám. Téma, nad kterým se momentálně zamýšlím. Také se tu vypisuji a uvažuji, co se tu všechno dá dělat. Je to můj koníček, který mě baví a hlavně to nedělám kvůli budoucí monetizaci.

CO ČÍST DÁL NA BLOGU?

Jak začala má blogérská cesta a kam jsem došel
Jak píšu články

12
Komentujte

avatar
5 Comment threads
7 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
7 Comment authors
Martin ŠlatLe fille AshPlatanSylva ŠantorováAnna Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Tereza Outcry
Host

Já mám své příjmení jen pro sebe, protože se mi nelíbí. Navíc koukám do budoucna a je dost na prd, když si lidi zafixují jméno a posvatbě ho ženské musí měnit. 😀
A náhodou mě zajímalo, že bloguješ. Jinak se snad ani nebavíme. 😀 Ale tam mi bylo jedno, jakou máš přezdívku, když už jsem znala jméno. 🙂

Anna
Host

Náhodou… Bloguju pod svým jménem od začátku, protože mi přišlo, že když už píšu a zveřejňuju, tak bych si za tím měla stát a dokázat si to obhájit. Navíc píšu o své práci, takže možnost, že si mě hypotetický zaměstnavatel progůglí a najde něco na základě čehož by mě třeba vyhodil, nebo nezaměstnal, funguje jako dost dobrý filtr na věci, který bych třeba napsala a pak jich litovala. Takže protože vím, že jsem pod svým jménem dohledatelná a postižitelná, tak se kontroluju a přemýšlím nad tím co píšu, což si myslím, že je jen ku prospěchu věci. A s tou… Číst vice »

StoryHuntress
Host

Popravdě, když jsem blog před třemi a půl lety zakládala, nijak jsem nepřemýšlela nad tím, že bych psala pod svým jménem. 🙂 Které, když už jsme u toho, není nějak zajímavé. Zároveň jsem volila takovou přezdívku, která bude zároveň i názvem blogu. Určitě ne kvůli anonymitě – tím, že mám blog, se nijak netajím (a přesně jak píšeš, okolí je to celkem jedno), a když do fb skupin sdílím příspěvky, moje jméno stejně všichni vidí.

Sylva Šantorová
Host
Sylva Šantorová

Sice nebloguji,ale psaní pod vlastním jménem hodnotím pozitivně. Zajímavé , nebo naopak moc hezké příjmení či jméno , záleží na tom ? Naopak. Vyberu si atraktivní a zajímavou přezdívku , fajn ,ale co se může stát ? Třeba bych se dočetla : ,, Páni , tak takový zajímavý pseudonym a píše samé blbosti. To mě tedy zklamal(la).” 😀 Takže pteferuji používání pravého jména. Přijde mi to i upřímnější k čtenářům.

Platan
Host

Myslím, že miera anonymizácie veľmi závisí na obsahu blogu. Niekto jednoducho nechce byť nevyhnutne spájaný so svojimi názormi alebo svojim príbehom, ale chce ho zdieľať. Niekto sa predstaviť nemôže pretože si neželá aby jeho tvorbu videla jeho rodina. Dôvody sú rôzne, voľba je na ľuďoch. Niekomu to môže prospieť, niekomu uškodiť. Ja osobne mám pseudonym lebo mám úchylku na básnické mená a aj tak je moje meno verejne známe 😀 Tebe gratulujem k odtajneniu a k tomu, že nie si “salát”.

Le fille Ash
Host

Tohle dilema jsem měla také. Ale nakonec jsem si řekla, že nemá cenu se schovávat. Proč taky? 🙂 A nějak se mi od té doby ulevilo. Sice stále používám i přezdívku, ale na blogu ji už mám rovnou ve spojení s mým jménem a na internetu už jsem docela jednoduše dohledatelná. 🙂
A hlavně si říkám, že v téhle internetové vodě nás je tolik, že šance, že by někdo hledal zrovna mě, až tak vysoká není.