Obal druhého pokračování Sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti se nese v duchu prvního dílu. V odstínech černé a bílé na nás kouká další zvláštní fotografie s postavou dívky, kterou neznáme. Čeká nás cesta a Podivné město, do něhož děti míří.

Recenze: Podivné město

Příběh podivného města navazuje tam, kde Sirotčinec skončil. Slečna Peregrinová uvízla v podobě ymbryny a nyní je na Jacobovi, Emě a dalších dětech, aby svou ředitelku zachránily. Cesta je jasná. Nejbližší smyčka je v Londýně, kam se musí dostat dřív, než bude příliš pozdě…

Ještě jste nečetli recenzi prvního dílu? Pak nejprve začněte:
Sirotčinec slečny Peregrinové zve na tajuplný ostrov.
Podivné město vám nikam neuteče.

I v tomto pokračování Ransom Riggs volí první osobu, což nikoho nepřekvapí. O výpravu se postará pouze Jacob. Připravit se na dlouhé popisné pasáže střídající se s dialogy. Na čtenáře čekají dlouhé souvětí, líčící každý detail světa a myšlenkových pochodů Jacoba.

Podivné město trpí stejným neduhem jako Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Dějová linie se strašně táhne. Autor do dobrodružné cesty našich hrdinů vnáší nové poznatky. Dozvídáme se něco více o historii Podivných, o knize Mapa dnů a dalších detailech, které podpírají fantasy prvky tohoto světa.

Divné, pomyslel jsem si, jak moc příhodné je, že prožíváme své sny a zároveň noční můry v tu stejnou chvíli.

RANSOM RIGGS, PODIVNÉ MĚSTO

Na druhou stranu je tu opět cítit podivný rozpor v chování našich postav, možná více než v předchozím díle. V některých částech se chovají příliš dospěle, což by místy nevadilo, protože ve své podstatě žijí několik desítek let. Tenhle očividný kontrast je do očí bijící a někomu může být nesympatický.

Podivné město a náhled do jeho obsahu. Uvnitř se skrývají další fotografie.

Podivné město je ještě pomalejší než první díl. Na příběhu je cítit, že mezi akčnější pasáže jsou vměstnány popisné části, dozvídáme se více o jednotlivých dětech, jejich životech a posléze se dostáváme k závěru, který končí dokonalým cliffhengerem. Autor dokazuje, že umí nechat konec opravdu dobře otevřený. Samozřejmě nechybí opět ilustrační fotografie.

Závěrem o knize

Opět se budu opakovat. Podivné město není rozhodně četbou pro každého. Jako tomu bylo u Sirotčince slečny Peregrinové, tak je děj hrozně táhlý. Naopak se tady dozvídáme mnoho zajímavostí mytologického charakteru. Autor nám na samém konci knihy dává důvod, proč pokračovat v dalším díle, protože čtenáře celou dobu tahá za nos. Odpovědi však přinese třetí díl, který si rozhodně chci přečíst.

0 0 hlasuj
Article Rating