online prostor jednoho psavce...

Archiv rubriky: Blog

Dobré i zlé 2019

Dobré i zlé v roce 2019

Další rok je za námi a oficiálně už píši třetí ohlédnutí za předchozím rokem (tentokrát trochu se zpožděním). Věřím, že mi to odpustíte, protože jsem k tomu měl dobrý důvod – státnice. A teď, když je ten humbuk konečně za mnou, můžeme se pustit do zhodnocení roku 2019.

memisto old

V novém kabátě

Po dlouhé době neaktivity jsem zpět. Blog je od dneška v novém kabátě. Konečně! Mé místo ke svému blížícímu se druhému roku existence (20. května) dostalo podobu, na kterou čekalo už od samotného zrodu. Věřím, že se vám tu bude i nadále líbit.

Porodní obtíže

Nemůžu neříct, že vybrat šablonu bylo to nejjednodušší na celém procesu transformace. Najít něco, co by vyhovovalo mým představám a nešlo o naprostou “tuctovku”, kterou najdete na každém druhém blogu. Naštěstí jsem po dlouhém pátrání, rozhodování a vylučování došel k šabloně, která mě zaujala.

Nečekal jsem však, že s tím budou takové problémy. Tyhle multifunkční šablony mi příjdou ve své podstatě zbytečně komplikované. Stačí se někde přehlédnout, něco v nastavení lehce změnit, vypnout plung a vše se sesype jako domeček z karet. Náhle je problém na světě. Proč se menu nezobrazuje správně? Kde jsou aktuální příspěvky? Proč se nad některými články objevuje cesta k náhledovému obrázku? Sakra, proč nefunguje ten odkaz?

V novém kabátě, ale bez češtiny

No, no, no… Nečekal bych (opět), že bude takový problém s překladem frází, které jsou pro WordPress běžné. Prostě jsem musel zjistit, jak na to. Plung nebo program? Co z toho vlastně bude fungovat? Ach, proč tu nejsou všechny fráze? To opravdu budu muset vždycky smazat šablonu? Co se stane po aktualizaci? No, prostě žádná sranda.

Změny, změny, změny

Ve své podstatě blog zůstává stejný. Rubriky najdete v hamburger menu nahoře, po pravé straně od loga. Sociální sítě jsou umístěné naopak v levém horním rohu. Odstranil jsem hodnocení a místo něho je srdíčko, které naleznete pod nadpisem, a to společně s možností sdílení. Jinak vše zůstává při starém.

Na druhou stranu chci více času investovat do vlastních fotografií, popřípadě nějaké své grafické tvorby. No uvidíme, kam se nám to za ten rok posune a co tyhle změny přinesou. Snad i letošní rok bude něčím zajímavý a budeme se tu potkávat ve stejném duchu jako doposud.

Uvidíme se u dalšího článku a nezapomeňte kliknout na srdíčko! Váš Martin.

CO ČÍST DÁL NA BLOGU?

Jak začala má blogerská cesta a kam jsem došel
Bloguji pod svým jménem

ZPÁTKY DO 2018

Ohlednutí za rokem 2018

Těch dvanáct měsíců nám opět uteklo jako voda. Jak už bývá v mém zvyku, rád bych se ohlédl za tím předchozím. A proč to vlastně dělám? Jde o takové srovnání. Kam jsem se posunul či neposunul.

MéMísto v roce 2018

Myslím si, že co se obsahu a kvality týče, posunul jsem se o pomyslný stupínek výš. Nyní už v žádném článku nechybí ilustrační obrázky. U knižních recenzích si dokonce vytvářím vlastní fotografie. Třeba se časem dočkáme i u jiných článků – až přemůžu svou lenost.

K blogu jsem se rozhodl založit Instagram. Sice můj původní záměr, se kterým jsem ho zakládal, je tatam, ale pokud máte rádi fotky a chcete být v obraze, určitě mě tam sledujte. Zatím hledám nějaký svůj směr, ale ono se to časem usadí.

Mezi úspěšné články roku 2018 patří Bloguji pod svým jménem a Upřímnost aneb proč se přetvařujeme. Mezi opomíjené, ale přesto zajímavé určitě patří článek Kam se vytrácí přátelství a Soukromí na internetu.

Blogování

Co jsem však neuskutečnil, a přesouvám do letošního roku, je změna designu. Už hledám něco, co by vyhovovalo mé osobnosti, ale i potřebám blogu. Nějaký vzhled, který mi pomůže dát tomuto místu jiný pocit a učinit ho mnohem atraktivnějším. Nejen po vizuální, ale i čtenářské stránce.

Můj osobní život v roce 2018

Mám pocit, že stále stojím na místě. Neustále se patlám se školou a občas z toho mívám depresi. (Nebylo by jednodušší se na to vykašlat?) Nemyslím si, že bych na vysokoškolské vzdělání neměl, ale možná jsem si jen vybral něco, co prostě není pro mě. Chybí jakási motivace. No, v roce 2019 zjistím, zdali budu již úspěšně bakalář, anebo se budu muset porozhlédnout po něčem jiném…

Abych své čekání na opakování zkoušky, obhajoby bakalářské práce a státnic nepromrhal nic neděláním, našel jsem si brigádu. Přeci jen do školy už chodit nebudu, a tak se bude hodit něco, než si najdu práci na plný či částeční úvazek. Hledal jsem a hledal, až jsem nic nenašel a skončil se dvěma brigádami (možná o tom napíšu i článek). Snad se v roce 2019 zadaří, poněvadž přišel čas, abych dal statusu studenta sbohem.

Rok 2018 pro mě byl rokem, v němž jsem dal sbohem nejen většině spolužáků, ale i lidem, kteří se do mého života zapsali. Ať mile, či nemile. Na ten popud vznikl článek Kam se vytrácí přátelství.

A to by ode mě bylo prozatím všechno. Těším se na vás v tomto roce a určitě si společně prožijeme další rok zajímavých článků.

Jaký byl ten Váš rok 2018?

Rekapitulace roku 2017

Další rok je úspěšně za námi. Jak jsem začal na svém předchozím blogu, tak i začátek roku klasicky započneme ohlédnout za rokem 2017. V těch 365 dnech se určitě najde něco, o co bych se s vámi rád podělit a co stojí za ohlédnutí. Ale také bych si tu chtěl stanovit nějaké cíle pro letošek.

Nový začátek

Nový začátek…

Každý hledá své místo, kam by zapadnul. Prostor, kde by se mohl věnovat svým zálibám, které ho naplňují a dodávají mu zvláštní pocit.  Pocit náležitosti, seberealizace a sebeuvědomění v určitém slova smyslu. Hledání onoho místa je z mého pohledu nejtěžší. Někomu stačí pouze být v obklopení rodiny, jinému zase sdružovat se s lidmi se stejnými zájmy nebo získat uznání či obdiv od ostatních a tak dále. U každého jde o individuální záležitost. Já jsem tu svou hledal dost dlouho, cesta byla trnitá a stále nejsem na pomyslném vrcholu, poněvadž vytoužený cíl je stále v nedohlednu.

Mezi mou zvláštnost patří psaní. Věnuji se mu již několik let. Zpočátku psaním různých příběhů, které jsem nikdy nedopsal a které skončily kdesi v zapomnění. Jak šel čas, věděl jsem, že se této touhy nevzdám. Mým cílem stále je stát se autorem, vydat knížku a najít si své čtenáře, protože pro ně spisovatel tvoří své příběhy. K tomuto cíli mám momentálně dost daleko, poněvadž knížku chce v dnešní době vydat kdekdo, česká nakladatelství jsou náročná, trh je malý a přesycený zahraničními autory a mnohdy je to o štěstí, které mi momentálně nepřálo. Co však jistě vím, svůj sen si jednou splním – i kdyby na vlastní náklady, poněvadž dneska je spousta možností.

Powered by WordPress & Theme by Anders Norén