Určitě to znáte. Ve svém blízkém okolí máte někoho, kdo zkrátka nečte. Mohou to být rodiče, sourozenci, jiní příbuzní či kamarádi. Ale proč nečtou, pokud nebudeme brát v potaz články nebo komunikaci na internetu? Mohou za to snad rodiče? Z určité části nejspíše ano. Ale ti moji přede mnou nikdy nečetli, avšak knížky jsme doma měli (Macha s Šebestovou nebo Pejska a kočičku).
Buďme upřímní. Ani ve škole nemají děti 100% naději ke čtení přilnout. Nějaké čtenářské deníky nemají význam, neboť obsahy děl se dají na internetu najít během chvíle. Jestliže vyučující neumí nadchnout, není dostatečně kreativní a vynalézavý, záleží na jednotlivci jako takovém. Ale jak někoho ke čtení dostat? Na to se chci zaměřit v následujících sedmi bodech.
