Hra o trůny – postavy, které nemusím

 

Nejdůležitější doménou tohoto seriálového, ale i knižního kultu, jsou postavy. Těch je ve Hře o trůny nepřeberné množství. Některé si prostě zamilujete a jiné nenávidíte do morku kosti, tedy za předpokladu, že Vás tenhle fantasy příběh opravdu chytne. Kdo mi z hlavních protagonistů leží v žalůdku?

Má antisympatie budou převážně vycházet ze seriálového ztvárnění, poněvadž knížní sérii jsem četl před několika lety a už si jednotlivé chování postavy detailně nevybavuji. Budu se věnovat pouze těm, které jsou živé v seriálu, přesněji do sedmé řady čtvrtého dílu.

Dále nedoporučuji číst, pokud jste nečetli knihy nebo alespoň neviděly poslední epizodu jež jsem zmínil. Mohou se vyskytnout spoilery.

Pokračování textu Hra o trůny – postavy, které nemusím

Cesta za úsměvem – prvních pár dní (část 3.)

 

Od trhání zubů jsem se vydal na cestu za krásným úsměvem s rovnými zuby. Vím, nebude to hned, ale s tím snad každý, kdo do rovnátek jde nebo půjde, počítá. Jelikož o samotném nasazování není moc co napsat, aby vystačilo to vystačilo na jeden článek. Proto ho pojmu trošku netradičně (deníkovým způsobem) a pokusím se zmapovat i prvních pár dnů po nasazení.

Pokračování textu Cesta za úsměvem – prvních pár dní (část 3.)

Recenze: To

 

Autor: Stephen King
Překlad: Gabriel Gössel
Název: To (It)
Nakladatelství: Beta s. r. o.
Rok vydání: 2016 (1986)
Počet stran: 1092
Žánr: horor, sci-fi
Věková skupina: 18+

Anotace:

V americkém městečku Derry se kdysi děly děsivé věci… a minulost je stále živá, živější, než by se zdálo. Přátelé se sem po letech vracejí, aby opět čelili noční můře bez konce a beze jména… Dokážou to i dnes?

Pokračování textu Recenze: To

Recenze: Alien Isolation

 

Filmy s vetřelcem zná každý milovník sci-fi a hororových filmů. Herní díla dle mého názoru nejsou tak známe. Jediná známější, která mě oslovila, je Alien Insolation od Segy. Příběh zasazený do kulis filmové trilogie. Hlavní hrdinku, která je navíc dcerou Ellen Rypleyové. Jako bonus samotný vetřelec s hutná dávka strachu na každém rohu. Kdo by neodolal.

Pokračování textu Recenze: Alien Isolation

Rady nejen pro začínající řidiče

 

Jsem si jist, že právě nastal správný čas, abych se podělil o své řidičské zkušenosti. Ano, tenhle článek píšu dříve, než jsem jej měl v úmyslu sepsat, ale současné dění na internetu a v médiích mě přimělo, abych své myšlenky zformoval nyní.

Ať už jste zkušení, začínající nebo budoucí řidiči, myslím si, že každý v tomhle článku najde něco k zamyšlení. Toto jsou mé půlroční poznatky z řidičského života.

Pokračování textu Rady nejen pro začínající řidiče

Sociální sítě – můj pohled

 

Dnešní generace mladých lidí si bez internetu a sociálních setít nedokáže představit svůj život. Kdo nemá na jedné z nich profil, jako by byl outsiderem. Žije na okraji společnosti a nikdo ho nechápe. Je méně než nic. Často se nejedná pouze o zarytého odpůrce nebo babičku s dědu z vesnice Horní a Dolní, kde internet je sprosté slovo, či jim ho tam ještě nezavedli. Bez internetu prostě nežijeme, bez něj život nemá smysl a svět by byl rázem nudnějším a prázdnějším místem.

Každý musí zanechat v internetovém světě svou digitální stopu. Někdo jako osoba, která sdílí svůj osobní život s blízkými přáteli nebo celým světem, a nemusí jít nutně o celebritu světových formátů. Dále tu máme různé podnikatele a společnosti, které prezentují své produkty, nabízejí nám své zboží či služby, a dokonce ho přes internet prodávají. Teoreticky můžeme sedět doma. Dnes už se dá i na internetu vydělávat… když víte jak.

Nejvíce času trávíme však na sociálních sítí. A těmi se chci v tomto tématu zajímat. Povím Vám na ně můj pohled. Jak je vidím, používám a co se mi na nich nelíbí.

Pokračování textu Sociální sítě – můj pohled

Recenze: Forge of Empire

 

Nic není zadarmo. Tohle pravidlo si opakuji neustále, když si chci vyzkoušet hru, kterou mohu bezplatně nainstalovat. Většinou je plná reklam a mikrotransakcí. Ty činí hraní nesnesitelné, ale Forge of Empire jde na to jinak, nenásilně. Nic Vám nenutí, pokud nejste netrpělivý.

Jak už z názvu vyplývá, jedná se o strategickou hru. Zaměřující se na výstavbu říše, která začíná dobou kamennou a momentálně končí oceanskou budoucností. Jde o dost velký časový úsek a hru nesfouknete ani za rok. Rozhodně Vás však musí zaujmout herní principy a musíte mít nutnou dávku trpělivosti, pokud nechcete do hraní investovat, i když nemusíte.

Pokračování textu Recenze: Forge of Empire

Recenze: Dvůr trnů a růží

 

Autorka: Sarah J. Maas
Překlad: Ivana svobodová (2016)
Název: Dvůr trnů a růží
Nakladatelství:Cooboo
Rok vydání: 2015
Počet stran: 430
Díl v sérii: 1.
Žánr: young adult, retelling, fantasy
Věková skupina: 15+

Anotace

Když devatenáctiletá lovkyně Feyre zabije v lese vlka, zaútočí na ni podivný tvor. Odvleče ji do svého doupěte, které se ukáže být jiným světem. Tam zjišťuje, že tajemným únoscem je jedna z nesmrtelných bytostí, které kdysi vládly světu. Nenávist se postupně mění v lásku. Feyre čeká těžký úkol – musí přijít na způsob, jak zachránit tajuplný svět i svého únosce.

Pokračování textu Recenze: Dvůr trnů a růží

Cesta za úsměvem – Trhání zubů (část 2.)

 

V tomto díle naváži na téma části 1., kterou si můžete osvěžit zde. Zároveň upozorňuji, že se ponese v duchu trhání zubů (naposledy), takže pokud Vám už jen pouhá představa dělá problém, raději dál nečtěte! Dnes to bude trošku odlišný zážitek…

Den před výkonem jsem podepsal všechny papíry, přečetl si ponaučení a možná rizika (málo jich rozhodně nebylo). Nejlepší, co jsem mohl udělat, bylo nemyslet na nic ze seznamu rizik. Pravděpodobnost, že se něco pokazí, byla stejně minimální a že bych spolkl vlastní zub nebo by mi nekontrolovatelně tekla krev z nosu, byla odstrašující. Navíc ranní vstávání bylo to nejhorší. Dojet do nemocnice v tom hrozném lednovém počasí (všude sníh a namrzlá vozovka).

Pokračování textu Cesta za úsměvem – Trhání zubů (část 2.)

Jak vzbudit zájem o čtení

 

Určitě to znáte. Ve svém blízkém okolí máte někoho, kdo zkrátka nečte. Mohou to být rodiče, sourozenci, jiní příbuzní či kamarádi. Ale proč nečtou, pokud nebudeme brát v potaz články nebo komunikaci na internetu? Mohou za to snad rodiče? Z určité části nejspíše ano. Ale ti moji přede mnou nikdy nečetli, avšak knížky jsme doma měli (Macha s Šebestovou nebo Pejska a kočičku).

Buďme upřímní. Ani ve škole nemají děti 100% naději ke čtení přilnout. Nějaké čtenářské deníky nemají význam, neboť obsahy děl se dají na internetu najít během chvíle. Jestliže vyučující neumí nadchnout, není dostatečně kreativní a vynalézavý, záleží na jednotlivci jako takovém. Ale jak někoho ke čtení dostat? Na to se chci zaměřit v následujících sedmi bodech.

Pokračování textu Jak vzbudit zájem o čtení